Vladimír Jindřich Bufka
* 16. 7. 1887, Pavlovice u Přerova (Přerov), Česká republika (Czech Republic)
† 23. 5. 1916, Praha, Česká republika (Czech Republic)
výtvarník, fotograf
národnost: česká
pohlaví: muž
NK AUT: jk01020167
WIKIDATA: Q7938804
VIAF: 83678011
Vladimír Jindřich Bufka
Fototograf piktorialistických nálad s velkým vlivem na své současníky, nejvýraznější osobnost české fotografie v prvním desetiletí 20. století, průkopník autochromu, autor knih a článků o fotogr
Po absolvování reálného gymnasia v Praze, kde jeho otec Eduard pracoval jako účetní u zemské banky, vystudoval chemii. Jeho starším nevlastním bratrem byl Karel Absolon. 19.. se stal členem ČKFA. Z 1907-09 se dochovaly žánrové snímky s rolníky a dělníky z kladenska. 1908 publikoval první fotografie v Českém světě, vystavoval na Jubilejní výstavě a začal fotografovat Prahu pro plánovanou knihu (vydanou až 1924). 7. 10. 1909 zahájil v KFA na Královských Vinohradech sérii přednášek o autochromech a zároveň inzeroval jejich kurs. Shrnutím jeho zkušeností byla první publikace a barevné pohlednice z autochromů vydané nakladatelstvím Minerva(1910). V knize inzeroval „veškeré práce fototografické...ve vlastním domě“ a uváděl příklady: vedle portrétů „snímky krajinářské náladové, snímky architektur, vědecké reprodukce" a nabízel volbu různých materiálů včetně pigmentu, platinotypie, gumotisku.
1909 a 1910 se zúčastnil „Internacionálních kongresů fototografických“ v Drážďanech a Bruselu, o nichž referoval v českém fot. tisku, kam často psal. Publikoval i v řadě dalších listů. Své zkušenosti s klasickou fotografií shrnul v příručce, jejíž první vydání vyšlo 1910 (2. 1913). V létě 1911 reprodukoval na autochromy malířská díla ve Varšavě a v Petrohradu. Vedla Ruska a častějších návštěv Německa pobyl ve Francii, Itálii a Švýcarsku. 8. 11. 1911 se oženil a poté několikrát stěhoval ateliér v centru města: z Lucerny do Palackého čp. 740 a 1913 do Jindřišské ulice čp. 898. 1911 doinstaloval v Českém tech. muzeu expozici amatérské fotografie. Až 23. 4.1912 získal živnostenský list pro fotografii. Shrnutím všech jeho praktických poznatků je skvělá kniha Katechismus fototografie (1913). Žádný z tehdejších fototografů se nemohl pochlubit takovou symbiózou teorie a praxe i tak široce oceňovanými uměleckými výsledky a technickým mistrovstvím, uplatňovaným zvláště na nočních snímcích. Jeho tematický rejstřík byl velmi široký; zabýval se též astrofototografií a mikrofototografií. Výstavy fotografií v Rudolfinu na přelomu 1914 /15 se zúčastnil imponující kolekcí 22 prací. Zemřel na leukémii.
7. 11. 1916 Marie Bufková, též někdejší členka ČKFA, vypověděla živnostenský list svého manžela a zažádala o nový, který vzápětí po žádosti obdržela a to stále pro adresu v Jindřišské ulici. Proto nalézáme práce signované Atelier V. J. Bufka ještě ve 20. letech. Úředně se Marie Bufková, provdaná posléze za statkáře Budínského, vzdala své živnosti až 24. 4. 1928.
Odkazy: (výběr): Fotografie za noci. Fot.obzor 1909, s. 133-137; První internacionální kongres fot. Fot.obzor 1909, s. 145; O fotografování v barvách pomocí desky autochromové. E. Weinfurter, Praha 1910; Stručný návod k nejdůležitějším pracím s deskami fotografickými a vyvolacími papíry. I. vyd. F. Weinfurter, Praha 1910, II. vyd. 1913; Internacionální kongres fotografický v Bruselu. Fot. věstník 1910, s. 145-146; Od úpatí Matternu a Monte Rosy. Světozor, 1910, č. 8, s.179-180, Katechismus fotografie. Hejda a Tuček, Praha 1913; Modní fotografie stylová. Český svět VII, č. 31 ze 14. 4. 1911; O vývoji moderní fotografie. Veraikon 1912, s. 67-69; Nejnovější výzkumy ve fotografii. Fot. věstník XXIII, 1912, s. 161-163, 177-179; Moderní fotografie odvětvím uměleckého průmyslu grafického. Dílo 1913, s. 73-75; Za světy hvězdné říše. Světozor, č. 5, 20. 3. 1914; Praha. Klub Za starou Prahu, Praha 1924 (1925 s francouzským textem) Shrnutí pramenů a literatury viz P. Scheufler: Galerie c. k. fototografů, Praha 2001 a M. Hrubeš: Vladimír Jindřich Bufka. Bakalářská diplomová práce FAMU, Praha 1994.
zdroj - www.scheufler.cz
