Olga Havlová
* 11. 7. 1933, Praha, Česká republika (Czech Republic)
† 27. 1. 1996, Praha, Česká republika (Czech Republic)
veřejná činitelka
národnost: česká
pohlaví: žena
NK AUT: jn19990209219
poznámka:
spolupráce na vydávání edice Expedice
první žena Václava Havla
Olga Havlová
První manželka českého prezidenta Václava Havla a první dáma České republiky Olga Havlová (rozená Šplíchalová) se narodila v Praze na Žižkově v početné rodině. Do paměti lidí se zapsala především svým statečným občanským postojem, upřímností, vztahem k lidem a pomocí všem, kteří to potřebovali. Měla přirozenou inteligenci, byla rázná, přímá a ostrá. Milovala divadlo a hudbu, ráda tančila.
Vyučila se v Baťově továrně, kde také pracovala. V šestnácti letech však utrpěla u lisu těžký úraz a přišla o čtyři prsty na levé ruce. V letech 1961 až 1969 byla uvaděčkou v Divadle Na Zábradlí, kde pracoval také Václav Havel, za kterého se provdala v roce 1964. Sňatek trval až do roku 1996, kdy zemřela. Příčinou její smrti byl nádor na mozku.
Počátek 70. let prožili manželé Havlovi téměř v izolaci na své chalupě v Hrádečku. V roce 1977 byli mezi prvními, kdo podepsal Chartu 77. Už předtím Olga působila velmi aktivně v českém disentu. Stala se spoluzakladatelkou VONSu, vedla samizdatovou edici Expedice. Po revoluci, počátkem devadesátých let, založila Výbor dobré vůle, který navazoval na tradici VONSu. Nadace se věnovala lidem s postižením, opuštěným a diskriminovaným a jejich začlenění do společnosti.
Václav Havel o ní pro magazín Dnes v roce 2006 napsal: „Má první žena pocházela z dělnického prostředí, prožila drsné dětství a od mládí měla vypěstovaný velmi silný cit pro každý falešný tón a každý patos. Dovedla si dělat legraci z mnoha lidí včetně mě, jakmile jsme se stali patetičtí, sentimentální nebo podobně. Když jsem třeba měl všelijaká důležitá vyjádření a tak trochu se jako krocan naparoval svou důležitostí, tak ona byla přesně ten, kdo první se mi posmíval a usvědčoval mě. Byla tím, kdo mě měl pod kontrolou a s ohledem na nějž jsem – řekněme – nepřesáhl určitou míru. Byla strašně hubatá."
K nedožitým osmdesátým narozeninám vyšla v červenci roku 2013 publikace Síla věcnosti Olgy Havlové, kterou napsala editorka Knihovny Václava Havla Anna Freimanová. Do sborníku vzpomínkových textů a rozhovorů zařadila i dosud nepublikované materiály a dopisy. Rok 2013 byl nazván Rokem Olgy Havlové.
Po Olze Havlové je pojmenováno gymnázium v Ostravě-Porubě, od roku 1995 uděluje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Cenu Olgy Havlové lidem se zdravotním postižením, kteří pomáhají jiným.
Ocenění:
1991 – za charitativní práci udělen v Norsku organizací Stiftelsen Arets Budeie (první ženě bez norského občanství) titul Žena roku
1995 – dětská cena baronka ze Země všech časů
1995 – medaile Přemysla Pittra
1995 – Žena roku 1995 České republiky
1997 – Řád T. G. Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva – in memoriam.
praha3.cz, 12.6.2017
Olga Havlová
rok od - do | skupina, *vznikla, poznámka |
???? - ???? | osobnosti (Praha 3), * |
Olga Havlová
kniha | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1993 | Osm žen z Hradu (Manželky prezidentů), Mladá fronta, nakladatelství, Praha | |
1997 | Člověk má dělat to, nač má sílu (Život Olgy Havlové), Mladá fronta, nakladatelství, Praha | |
1997 | Olga, Petrklíč, Praha | |
1997 | Olga Havlová a ty druhé (Ženy ve vnitřní emigraci), Barrister & Principal, Brno (Brno-město) | |
1998 | Večerní rozmluvy (S hosty Univezity Palackého 1991 - 1996), Nakladatelství Votobia, Olomouc (Olomouc) | |
2008 | Síla věcnosti (Olga Havlová, střízlivý korektor potrhlých nápadů), Respekt Publishing, a.s., Praha | |
2009 | Manželky prezidentů (Deset žen z Hradu), Mladá fronta, nakladatelství, Praha | |
2021 | Praha neznámá V. (Procházky po netradičních místech a zákoutích), Grada Publishing, a.s., Praha - Holešovice | |
podřazený dokument | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1992 | Box: Havel - Kuběna (Vetus Via: Nova et vetera), Brněnský večerník, 4 | |
1998 | Olga Havlová (Jdu vždycky tam, kam je třeba), Večerní rozmluvy, 126-132 | |
2013 | Žena, která zůstala svá, Respekt, 44-52 | |
2017 | Olga Havlová ve fotografiích doputuje v srpnu do Atria na „svůj“ Žižkov, Radniční noviny, 6.číslo, 6-6 | |
www | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
???? | Olga Havlová (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org | |
kondolence/poděkování | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
20121 | Vesnická památková rezervace Stodůlky, Praha neznámá V., 124-154 | |
návštěvní kniha | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1975 | Návštěvní kniha (Mikuláš Medek: Obrazy, Atelér Mikuláše Medka, 20. - 22. 9. 1975) | |
parte | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1996 | Olga Havlová | |
výroční zpráva | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1995 | Výbor dobré vůle Nadace olgy Havlové (Zpráva o činnosti za rok 1994), Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha |
Olga Havlová
katalog kolektivní | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1995 | 2. aukční salon výtvarníků (195 dárců pro konto Bariéry), Nadace Charty 77, Praha | |
podřazený dokument | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1998 | Olga Havlová (Jdu vždycky tam, kam je třeba), Večerní rozmluvy, 126-132 | |
výroční zpráva | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1995 | Výbor dobré vůle Nadace olgy Havlové (Zpráva o činnosti za rok 1994), Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha |
Olga Havlová
kniha | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
2001 | U nás: 1968-1990 / In our Country (Pavel Štecha, fotografie), Studio JB (Bárta & Bárta), Lomnice nad Popelkou (Semily) | |
podřazený dokument | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1992 | Vernisáže (díla Jiřího Koláře, Vladimíra Jarcovjáka, Radoslava Kratiny,...)..., Květy |